Kambrium

Během celého kambria docházelo k postupnému globálnímu oteplování klimatu. Výkyvy ve výšce mořské hladiny dosahují maxima na počátku středního a na konci svrchního kambria. V tomto období byly velké části tehdejších kontinentů zality mělkým epikontinentálním mořem. Pro spodní a střední kambrium jsou typické regrese.

Paleogeografická situace je výsledkem procesů, které mají svůj počátek ve svrchním proterozoiku, v rozpadu superkontinentu Rodinie. Již ve spodním kambriu lze na základě paleomagnetických výzkumů vyčlenit pět kontinentů.

Převážně na jižní polokouli se rozprostíral mohutný kontinent Gondwana, tvořený dnešní Antarktidou, Afrikou, Jižní Amerikou, Austrálií a indickým, arabským, severočínským a jihočínským subkontinentem. V rovníkové oblasti se nacházely sibiřský a kazašský kontinent a dále kontinent Laurentie, tvořený dnešním Grónskem a velkou částí dnešní Severní Ameriky. V oblasti jižního polárního kruhu, mezi Laurentií a Gondwanou se nacházel kontinent Baltika, tvořený dnešní severní Evropou. Ostatní stavební jednotky budoucí Evropy (včetně částí dnešního českého masivu) byly v té době začleněny v severním okraji Gondwany. Mezi kontinentálními bloky převládaly v kambriu divergentní pohyby.
Mezi Baltikou a Laurentií se otevíral oceán Japetus. Prostor mezi Baltikou a Gondwanou vyplňoval oceán Paleotethys. Na severní polokouli se rozprostíral oceán Panthalassa.

V kambriu bylo několik aktivních orogenetických oblastí. Pod západní okraj Laurentie začala subdukovat oceánská deska a vyvíjela se tak kordillerská mobilní zóna (= mobilní zóna Skalnatých hor). Na severním okraji Laurentie přetrvávala z proterozoika franklinská mobilní zóna. Na území dnešní Austrálie to byla adelaidská mobilní zóna (v jižní části kontinentu) a tasmánská mobilní zóna (na východním okraji kontinentu). Na západním okraji dnešní Jižní Ameriky se vyvíjela andská mobilní zóna.

Život: kambrická exploze života, vznik všech známých kmenů bezobratlých (mimo mechovek),  v nejstarší části kambria = živočišné houby (Porifera), hyoliti, mlži, nejznámější jsou trilobiti (60 % všech druhů). Hojní jsou ramenonožci, ostnokožci = jablovci (nejprimitivnější ostnokožci), lilijice, pralilijice, střední kam. - graptoliti, archeocyati (vytváří útesy),  konodonti a různí členovci (korýší - lasturnatky), vzácně i měkkýši. Ostracodermi – bezčelistnaté ryby, první strunatci = Pikaia gracilens

Fosílie nejspodnější části kambria = tomotu = zbytky hub, hyolitů a měkkýšů = převážně fosforitové schránky.

Flóra: především sinice a řasy, existují pouze ve vodním prostředí